Bc. Miroslav Pořízek, Tovačov
Žijeme v době, kdy na mnohé a nikoliv nepodstatné události, aktivity a hodnoty jaksi schází čas. Žijeme čím dál více v zajetí techniky a stále se zrychlujícího času. Mnozí mají neustálou obavu, aby všechny své „nutné povinnosti“ stihli včas a přitom si nestačí uvědomit, že jsou velmi ochuzeni o podstatné hodnoty a skutečné bohatství plnohodnotného života. Takovým lidem život plyne mezi prsty a sami se okrádají o to opravdu důležité a žádoucí. Vytrácí se postupně i čas na pravidelné čtení kvalitní literatury či poezie, návštěvu dobrého divadla či koncertu nebo třeba výstavy nebo i na obyčejné pravidelné setkání se starým známým. Jednou z událostí jež přináší letošní rok s číslovkou jedenáct na svém konci a která by neměla uniknout naší pozornosti je i významné výročí spisovatele a především autora kouzelných pohádek Václava Čtvrtka, který se právě před sto lety narodil, přesně 4. dubna roku 1911.
Václav Čtvrtek, původním jménem Václav Cafourek se narodil ještě za dob mocnářství v Praze v rodině účetního. Během 1. světové války byl jeho otec povolán na frontu a se svou matkou a bratrem se přestěhovali do Jičína, kde měl dědečka. Tedy města a jeho okolí, které se později velmi výrazně objevilo právě v jeho pohádkách. Ostatně kdo by neznal les Řáholec, kde prožíval řadu dobrodružství loupežník Rumcajs, Manka a Cipísek. Jeho dědeček Václav Fejfar byl významnou jičínskou osobností. Jako tesař se podílel na stavbě mnoha domů. Řadu let stál v čele spolku zdejších řemeslníků, zasedal také v městské radě, v letech 1878-1883 potom zastával funkci starosty. Byl také výborným vypravěčem dobrodružných příběhů. Václav Čtvrtek v Jičíně začal chodit do školy (do cvičné při učitelském ústavu) a naučil se číst. Později v Praze vystudoval nejprve gymnázium, po něm potom absolvoval kurz na obchodní akademii. Na přání svého otce začal studovat práva, která však nedokončil. Řadu let následně pracoval jako úředník. Nastoupil jako úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a za 2.světové války pracoval jako finanční úředník v Praze. Zaměstnání úředníka jej ale příliš nenaplňovalo. Ještě za války napsal humoristický román pro dospělé Whitehors a dítě s pihou, vydaný v roce 1940. Napsal ještě další, ale tato tvorba mu zcela vlastní nebyla. Přirozenější mu byly příběhy pro děti, pohádkové postavy. V roce 1945 přišla inspirace od jeho syna Petra, který si přál "něco o lefovi". Tak vznikl příběh Lev utekl a po něm následovaly další. Pak následovala další známá díla, vydávaná knižně i v sešitech a otiskovaná v časopisech.
Po osvobození začal Václav Čtvrtek postupně spolupracovat s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička. Později s dalšími oblíbenými časopisy pro děti a mládež Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny. Mnoho let v období 1949 - 1959 úspěšně spolupracoval s Československým rozhlasem jako dramaturg, později se stal také vedoucím vysílání pro děti a mládež. Svojí pohádkovou tvorbou se velmi výrazně podílel na skladbě pravidelných pořadů Nedělní pohádka a Hajaja. S rozhlasem souvisí též Čtvrtkovy texty k písním i populárně naučná literatura (například - Není klíč jako klíč; Pohádková muzika). Vznikaly také prózy ze života tehdejších dětí i dospívajících chlapců a děvčat ( například - Chlapec s prakem, Malá letní romance, My tři a pes z Pětipes). Dále i prózy s výraznými pohádkovými motivy (například - Duha a jelen stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka). Psal také historicky zaměřené scénky a loutkové hry. Všestranný autor uměl velmi dobře pracovat s češtinou a díky jeho pohádkovým knihám získaly zájem o literaturu celé generace čtenářů.
Od roku 1960 se velmi literárně plodný autor věnoval výhradně spisovatelské práci. Jako autor se podepisoval různě, užíval několik jmen, pseudonym Čtvrtek začal užívat od roku 1946. První pohádková kniha Václava Čtvrtka vyšla v roce 1947 - Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, o bílé husičce, o loupežnících a jiných lidech a zvířátkách.
Důležitým mezníkem v jeho tvorbě byl pobyt na zámku v Dobříši, kde v roce 1964 při častých oblíbených procházkách i rybaření poprvé objevil námět k příběhům o vodníku Česílkovi. V té době začalo v mnohém opravdu nové pohádkové období Václava Čtvrtka. Ovlivněné především televizí. Díky ní se jeho pohádkové postavičky staly nesmírně známé a populární u nás i za hranicemi naší země. Seriály pro televizní Večerníček mu zajistily popularitu doma i v cizině a měly obrovský význam pro celý český animovaný film. Vůbec prvními byly v roce 1967 příběhy o loupežníku Rumcajsovi, které se spolu s příběhy o formanu Šejtročkovi a o Kubovi a Stázině se řadí k jičínským pohádkám. Děj se odehrává na místech, která lze v Jičíně a okolí skutečně najít, svůj původ odtud mají i příjmení některých postav. Les Řáholec zde sice nenajdeme, ale název z Jičínska rovněž pochází. Postupně tak vznikaly další příběhy s kouzelnými pohádkovými postavami - Pohádky z mechu a kapradí, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Cesty formana Šejtročka, Říkání o víle Amálce, Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni. Řada pohádek byla psána přímo pro televizi a až později se objevily v časopisech nebo v knižní podobě. U jiných to bylo naopak. Pro úspěch pohádkových příběhů byla důležitá nejen osobnost samotného autora, ale i vypravěče a ilustrátora. V případě autora i dalších tvůrců zde došlo k dokonalé symbióze, která dala jeho dílu plně vyniknout. Večerníčky s hlasy J. Bohdalové, K. Högera, J. Somra a dalších z nich udělaly klasiku. Stejně jako knižní ilustrace R. Pilaře, Z. Smetany, Z. Milera nebo M. Jágra. Díky všem těmto lidem se pohádky Václava Čtvrtka staly nesmrtelné, i dnes stále vycházejí v nových vydáních a zájem o ně přetrvává.
Mnohá díla Václava Čtvrtka se dočkala řady domácích i zahraničních ocenění. Společně s Radkem Pilařem obdržel mezinárodní cenu Řád dětského úsměvu. V roce 1975 byl jmenován čestným občanem města Jičína, kde je připomínán na řadě míst. V roce 1973 byl název turistického Pochodu Českým rájem rozšířen o Putování za Rumcajsem. V jičínském zámku byla v r. 2000 otevřena galerie Radka Pilaře a Václava Čtvrtka. Dílo Václava Čtvrtka je připomínáno také v programu oblíbeného festivalu Jičín - město pohádky.
Od roku 2006 má jméno slavného spisovatele ve svém názvu jičínská knihovna.
Od roku 2006 má jméno slavného spisovatele ve svém názvu jičínská knihovna.
Václav Čtvrtek svými pohádkovými příběhy navázal na takové velikány dětské pohádkové tvorby jako byli K.J. Erben, B. Němcová nebo O. Sekora. Václav Čtvrtek se již za svého života stal klasikem pohádkové tvorby pro děti a mládež a samozřejmě jím zůstal dodnes a bude jím jistě i v budoucnu, jelikož vytvořil dílo nejen nadčasové, ale opravdu originální a svými nezaměnitelnými postavami skutečně výrazné.
