Letošní komunální volby v Tovačově se vyznačovaly dosud nejvyšším počtem kandidujících stran a sdružení od převratu v roce 1989. Mnozí kandidáti to od roku 1990 zkoušeli již na několikáté jiné kandidátce. S přebíhajícími kandidáty se ale jistě setkat můžeme i v jiných městech. Rekordní počet kandidujících znamenal i to, že řada občanů nebyla spokojena s minulým vedením města a chtěli změnu. Tuto skutečnost potvrdily i volby - tři z pěti dnes už bývalých členů rady města nebyli již do nového zastupitelstva zvoleni, ač všichni dotyční opět kandidovali.
Některá sdružení byla navíc jen rezervní kandidátkou dvou velkých stran. Rodinné i stranické vazby byly na některých kandidátkách velmi zřetelné. Toto byl opět určitý fenomén těchto komunálních voleb a opět nejen v Tovačově. Jistě zákon nic takového nezakazuje, na druhou stranu by bylo vůči voličům a jejich lepší orientaci férovější nazvat takovou kandidátku např. ČSSD – B (Nezávislí pro Tovačov) nebo ODS - B (Ženy pro Tovačov). Vytvořením jen zdánlivě tzv. nezávislé kandidátky šlo samozřejmě o velmi průhlednou taktiku, jak dostat do zastupitelstva své lidi a je prokazatelně větší šance, že než na jedné kandidátce se to podaří vytvořením kandidátky další či ještě další. Výsledek voleb a povolební jednání plně potvrdily tuto skutečnost.
A jaký byl průběh ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva? Bylo zřejmé, že vše je předem dobře připravené. Všechna hlasování o volbě členů vedení města, lidí ve výborech se podobala jako vejce vejci. Drtivá většina byla vždy pro. Takový průběh známe naposled z období reálného socialismu. Na tehdejších schůzích ať už stranických, ROH či SSM bylo často také až podezřele vzácně jednotné hlasování, jen občas se někdo zdržel hlasování či byl proti. Jak vidno dějiny se stále opakují. Ostatně je správné a vhodné, když je na starostu a místostarostu navržen jediný kandidát? Vždyť víme ze všech oborů, že tam kde schází výběr a konkurence, často schází i kvalita. Týká se to i komunální politiky.
V Tovačově tedy vznikla jakási obdoba známé velké koalice ve složení ODS, ČSSD, lidovců a členů některých nestranických kandidátek. Samozřejmě s vyjímkou komunistů, ti by ji asi kazili a aby v tom nebyli tak sami i strana Moravané zůstala tentokrát stranou. I přesto že zvolený kandidát Moravanů, bývalý místostarosta, dostal nadprůměrný počet hlasů voličů a výrazně více než ve volbách minulých. Současné vedení již ale jeho hlas tolik nepotřebuje, a tak jej jeho bývalí kolegové jednoduše hodili přes palubu. Což o způsobu jednání a chování některých lidí také mnohé vypovídá. I to, že obě zastupitelky za KSČM byly posazeny na samotný okraj zasedacího stolu, asi aby koaličnímu panstvu nekazily jeho demokratické image. Komunisté jako třetí nejsilnější strana (jejich zvolená kandidátka navíc dostala pátý největší počet hlasů ze všech zvolených zastupitelů) přitom mají mnohem větší právo na zastoupení v radě města, než třeba sdružení, které dostalo proti nim o polovinu méně hlasů – Tovačov 2010. A jeho zastupitelka, která získala vůbec nejmenší počet hlasů ze všech zvolených zastupitelů.
V zastupitelstvu je i nemálo osob, které dostaly výrazně vyšší počet hlasů než zvolený nový místostarosta. Navíc straně lidové od minulých voleb viditelně ubylo voličů. Post místostarosty by měl zákonitě patřit druhé nejsilnější straně. Ukázalo se navíc opět, že dnes má mnohem větší šanci dostat se do vedení (kteréhokoliv) města bývalý komunista, než ten kdo svůj kabát nevyměnil. Ti, kdo si před volbami nemohli přijít na jméno se tedy po nich svorně objali a dohodli spolupráci. Věrohodnost takového kroku je vždy poněkud pochybná. V podstatě šlo o rozdělní placených funkcí, obsazení postů rozhodujících o veřejných zakázkách a výběrových řízeních. V takových případech se často i dřívější soupeři dohodnou. Lze ale pochybovat o tom, že voliči ČSSD volili tuto stranu proto, aby se spojila s ODS a opačně. Vznikla tedy jakási novodobá Národní fronta, jak ji známe z doby nedávno minulé, samozřejmě v poněkud jiném složení.
Je ale omylem tvrdit, že tato široká koalice reprezentuje většinu občanů. Jednak téměř polovina voličů k volbám vůbec nešla, ti tedy nedali hlas nikomu. A dvě strany, které dohromady volila více než pětina voličů nebyly do koalice přizvány. Demokracie není založena na jednotném hlasování a domluvě všeho předem. Demokracie spočívá v soutěži názorů, myšlenek a koncepcí a v tom že je někdo taky proti. Není určitě dobře, když vedení jakéhokoliv města schází silná a kvalifikovaná oponentura. Což je případ současného Tovačova. Stav kde je vše předem domluveno nebo předjednáno je spíše karikaturou demokracie.
Je férové ve volebním programu slibovat městu ambiciozní a nákladné projekty, které pro jeho chod nejsou nyní nezbytně nutné, jak to učinila vítězná strana, ODS? Zvláště v krizi a propadu příjmů a rostoucích dluhů trápících i města a obce? Ano, slibem nezarmoutíš, to platí v každé době. Domnívám se ale, že město nyní potřebuje řešit jiné věci než třeba budování zámecké restaurace, další nemalé investice do zámeckého areálu nebo vytvoření Městské policie.
Tovačov trápí špatný stav mnohých komunikací, vysoká nezaměstnanost, po opravě volá i autobusové nádraží, budova bývalého vlakového nádraží je skoro na spadnutí. Také webové stránky města jsou zastaralé a málo aktualizované. Městu by pomohla i vyšší podpora turismu a lepší propagace u nás i v zahraničí, má totiž velký potenciál přilákat výrazně více návštěvníků než dosud. Je to můj názor jako občana města, i když z vlastní zkušenosti vím, že názory některých občanů vedení města jednoduše nezajímají a nikdo na ně nereflektuje. I takový je stav naší demokracie více než 20 let od převratu.
Bc. Miroslav Pořízek, Tovačov
