Bod programu: | 20 | |
| Předkládá: | Ing. Karel Hübl | |
| Okruh zpracovatelů: | Ing. Karel Hübl | |
| Zpracoval: | Ing. Karel Hübl | |
Název bodu: | Zvýšení transparentnosti rozhodování zastupitelů při nakládání s veřejným majetkem | |
| | ||
| | ||
| Návrh na usnesení: | ||
| | ||
| Zastupitelstvo města Hranic po projednání: | ||
| 1. | schvaluje/neschvaluje |
| 1. Město Hranice zveřejní na internetu bez omezení přístupu po dobu jejich platnosti veškeré výzvy k podání nabídky na veřejné zakázky od 20 000,- Kč, ceny všech přijatých nabídek, zdůvodnění vybrané zakázky, smlouvu s vybraným dodavatelem, dodatky, přílohy, předávací protokoly, faktury a zprávy z kontrol, které lze zveřejnit. 2. Každá nová smlouva města bude mít ustanovení, ve kterém smluvní strany souhlasí s uvedením smlouvy ve veřejně přístupné evidenci smluv na internetu a současně s tím, že skutečnosti uvedené ve smlouvě nejsou považovány za obchodní tajemství. Každá smlouva uzavřená mezi městem Hranice je tedy veřejným dokumentem. Evidence smluv je proto veřejně přístupná na internetových stránkách. Každý občan zde může najít základní údaje o konkrétní smlouvě a následně požádat odbor kanceláře starosty o nahlédnutí do této smlouvy 3. Město Hranice zajistí veřejně přístupnou evidenci jmenovitého hlasování v radě a zastupitelstvu města Hranic na internetových stránkách města, jako nástroje pro kontrolu rozhodování a zvýšení osobní odpovědnosti politiků. 4. Každý nový projekt o celkových nákladech větších než 500 tis. Kč musí být schválen zastupitelstvem ještě před zadáním zpracování přípravné a projektové dokumentace. Do celkových nákladů projektu se započítávají veškeré náklady na projektové práce a inženýrskou činnost. | |
Důvodová zpráva :
1. Ze zákona s majetkem územního samosprávného celku musí být nakládáno s péčí řádného hospodáře. Existuje i povinnost vymáhat a nenechat promlčet škodu způsobenou územnímu samosprávnému celku. Není ale stanovena žádná přímá sankce za neplnění takových povinností. Kromě určených představitelů územního samosprávného celku nemá nikdo oprávnění namítat neplatnost právního úkonu učiněného územním samosprávným celkem nebo uplatnit nároky územního samosprávného celku vůči třetím osobám. Přitom aktivní občané obce, resp. členové zastupitelstva obce, často poukazují např. na to, že obec nevymáhá nároky vzniklé ze smluv, které uzavřela, a ty jsou pak promlčeny. Je proto potřebné najít mechanismus, na základě kterého by právem uplatnit nárok obce v případě její nečinnosti disponoval i jiný subjekt (skupina občanů, skupina členů zastupitelstva, anebo žaloba státního zástupce ve veřejném zájmu…). Případná škoda, ať už zapříčiněná korupcí či neznalostí, tak může být i regulována „zespoda“ díky aktivnímu přístupu občanů územního celku.
Úřady a zejména konkrétní úředníci, kteří vydávají rozhodnutí ve správních řízeních, za ně většinou fakticky nenesou žádnou odpovědnost, přestože s regresivní náhradou počítá zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), který však v praxi nebývá vždy plně uplatňován. To vede k „anonymitě nákladů úředních pochybení“, v konečném důsledku hrazených z veřejných rozpočtů, a k nízké motivaci úředních osob vyvarovat se nezákonných rozhodnutí (ať již motivovaných korupcí, klientelismem nebo jakkoli jinak). Konečným důsledkem tohoto stavu je podlamování důvěry občanů v nezávislý a spravedlivý výkon veřejné moci. Pokud jsou pochybení při výkonu veřejné moci zjevně následkem buď zcela zásadního odborného selhání, nebo úmyslu, mělo by být jejich standardním důsledkem vymáhání náhrady způsobené škody po konkrétní odpovědné osobě, případně spojené s uložením sankce.
2. Současná právní úprava zásad hospodaření s majetkem územního samosprávného celku a možností zjednat nápravu v případě jejich porušení se jeví nedostatečnou a neschopnou veřejný majetek účinně bránit proti jeho úmyslnému zmenšování. Zároveň zcela selhává plnění povinnosti vymáhat škodu způsobenou územním samosprávným celkem. Prvním krůčkem k nápravě by mohlo být navržené zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky.
