pátek 18. února 2011

O dění kolem nás

Jan Macalík

Boj proti terorismu je bojem za ovládnutí menších a strategických zemí bohatých na nerostné bohatství, jako jsou africké státy Rusko, Čína apod. Nemohu proto pochopit myšlení některých našich představitelů, určité části parlamentu a zejména vlády ČR v této otázce. Asi jim to skutečně z vlastního egoismu, honby za penězi zamlžuje mozkovou kůru. Kdo více podněcuje k terorismu KLDR, Ruská federace, Kuba apod., nebo USA?

Stačí se dívat několik dní na kteroukoliv televizi s americkým programem, kde v praxi ukazují, jak se terorismus projevuje, jak možno jej uskutečňovat a mělo by to být našim občanům jasné - jak je to se skutečným nebo státním terorismem a bojem proti němu.

Nerad bych mentoroval toho či onoho, ale za období do roku 1989 nebyly takové pořady vysílány, neboť negativně působily na psychiku lidí a z toho odvíjející se hrubost, násilí a jiné tr.činy. Nebo to je ta pravá demokracie? Abych ukojil své nepřiměřené touhy, chovám se tak, jak to vidím v televizích a různých tiskovinách. Možná je to cíl, aby se lidé zaobírali těmito otázkami a nemysleli na ekonomické a sociální těžkosti našeho života v této společnosti.

Takovou morálku mohou propagovat lidé, kteří nepoznali hrůzy války. Že jsou tyto otázky nastolovány v dnešní době v tak zkreslené podobě udivuje tím více, že starší a střední generace do r.1989  přece poznaly něco jiného. Neměli strach o práci, o své úspory, zdravotní pojištění, bezplatné školství apod. Je sice pravda, že jsou dnes modernější zdravotnické potřeby, ale to nese vývoj, výzkum a nové technologie.

Kdyby nebylo bývalého ekonomického embarga vůči bývalým socialistickým zemím či k socialismu směřujícím, neustálým zvyšováním vojenského zbrojení k čemuž se socialistické země musely přizpůsobovat, byl by i rozvoj i dostupnost nových technologií. Naše vědecká pracoviště a schopnosti lidí našeho státu nebyly zanedbatelné. Kdyby nebylo vybudováno to, co bylo, tak by dnešní novokapitalisté neměli co privatizovat.

Nejdříve však potřebovali rozdrobit konkurence schopné podniky. Rozbili státní aparát, rozdělili republiku a tomu přizpůsobili i legislativu, aby někdy v budoucnu nebyli postižitelní. Následovalo další drobení velkých a konkurence schopných závodů, které měly své výzkumné a rozvojové pracoviště. Banky, které mohly finančně podpořit podniky, byly prodány zahraničním bankám a ty ve spojení s konkurenčními společnostmi likvidují zbývající naše podniky.

Teď řada občanů se sama sebe ptá, kde na to všechno komunisté vlastně brali. Státní a družstevní podniky odváděly státu daně a zisk. Dnes veškeré zisky plynou do zahraničí a nám nezbývá nic mimo vlastní zdaňování národa. Zahraniční společnosti využívají navíc nedokonalosti a shovívavosti naších zákonů pro své ziskuchtivé cíle. V poslední době je šířena bombastická rétorika kolem dekretů prezidenta Beneše z let 1945-1948. V podstatě jde o naplňování starých strategických cílů. To, co se nepodařilo Hitlerovi vojensky, uskutečňují formou ekonomickou i ideologickou dnes.

Vždyť cca 85% tisku je v německých rukou, rozhlas a televize nepřímo také, tak nemůže být nikomu divné, že jsou tištěny a hlásány proněmecké výmysly. Ten, kdo v minulosti trochu pochopil kapitalistickou a socialistickou ekonomii a filozofii, nemůže se současným stavem společnosti být spokojen. Nadávat doma, v obchodě či u piva nám nic nepomůže, ne tak nejít k volbám. Máš-li k současnému vývoji výhrady, tak jdi k volbám a vol toho, o kterém si myslíš, že by se to mohl pokusit změnit.