Rozhovor se sociologem, profesorem Janem Kellerem
Jak se vám líbí současná předvolební show?
Kdyby to nebylo tak smutné, bylo by to přímo k popukání. Smutné na tom především je, že lidé jaksi pozapomněli, nakolik se změnila volební hesla v průběhu posledních dvaceti let.
V devadesátých letech politické strany slibovaly všeobecnou prosperitu, která se prý dostaví někdy kolem roku 2000. Ty samé strany a ti samí politici, kteří se tehdy zaklínali, že prosperitu dozajista zaručí, se dnes trumfují v tom, kdo z nich nás zachrání od naprostého krachu, úpadku, bankrotu. Ti lidé si vůbec nekladou otázku, jak je možné, že právě pod jejich moudrým vedením jsme z příslibů prosperity plynule zabředli do bahna všeobecného úpadku. Vůbec si nepřipustí, že něco pokazili právě oni sami, a zase se dožadují naší důvěry, jako kdyby snad na ni měli nárok už přímo ze zákona.
Očekával jste takové napadání, k jakým dnes dochází?
To úzce souvisí s první otázkou. Politici, kteří po roce 89 rozdávali sliby o prosperitě a trumfovali se v tom, kdo z nich dožene rychleji nejvyspělejší země, najednou zjišťují, že kromě jich samotných dohromady nikdo v prosperitě nežije. Mimo volební období je toto zjištění nijak netrápí. Voličům je ale třeba něco napovídat. Proto hledají, kdo za to může. Propad se prohlubuje spolu s tím, jak se vzdalujeme od roku 1989. V této situaci není dost dobře možné házet vše pořád dokola na předlistopadový režim. Musejí tedy vybrat viníka mezi sebou. Daří se jim to tak dobře, že se navzájem už dokonale stihli poplivat všichni. Teď si má volič vybrat toho nejčistějšího mezi poplivanými. Těžká volba.
Co z nich vyvozujete pro povolební jednání?
V povolebním jednání se nebude respektovat nic z toho, co se slibovalo před volbami. To je jediná jistota, kterou máme. Možné jsou prakticky všechny kombinace – ovšem s vyloučením komunistů. Vývoj rychle spěje do takového marasmu, že KSČM nemusí vadit, pokud se na tom nebude podílet. Pravděpodobně nastane opět patová situace a na řadu přijdou všechny možné kombinace včetně těch, o nichž se dnes šéfové stran zaklínají, že by na ně ani nepomysleli.
Myslíte, že ODS uškodil více Topolánek či to, že vznikla TOP 09?
Obojí spolu určitě souvisí. Když si na pravici ti prozíravější uvědomili, co je ten Topolánek vlastně zač (ne všichni to viděli od začátku tak jasně jako Václav Klaus), rozhodli se vybudovat nové pravicové filiálky. Kdyby Topolánek odstoupil o pár měsíců dříve, nevznikl by ani TOP 09, ani Věci veřejné. Tyto strany vznikly úsilím několika profesionálů teprve tehdy, když bylo jasné, že nastupuje výrazný odliv preferencí od ODS. V té chvíli bylo nutno pravicové voliče navázat na nové subjekty, aby mohli být po volbách zase nějakou formou spojeni. Pokud by záchranné strany rychle nevznikly, hrozilo by výrazné vítězství levice. To dalo Schwarzenbergovi, Kalouskovi i dalším křídla.
Očekáváte, že na poslední chvíli pravice nebo někdo jiný vystoupí opět s nějakou bombou ve stylu Kubiceho zprávy?
Nelze to tak zcela vyloučit. Předpokládám ale, že lidé, kteří stáli v pozadí Kubiceho zprávy, už nejsou tak jednotní, jako byli před volbami v roce 2006. Může tam být i vzájemné soupeření o obsazení pozic, což bude reprízu Kubiceho zprávy dost komplikovat. Navíc asi spousta lidí z těchto kruhů nepočítala s razantním nástupem ministra Peciny, což mohlo v jejich řadách vyvolat paniku. Pokud se pokusí o novou provokaci podobnou té Kubiceho, nedivil bych se, kdyby byla zaměřena právě proti Pecinovi. Spoustě lidí kolem »Íčka« (I. Langera –poz. red.) musí tento nezkorumpovaný člověk hodně vadit.
Může něco podobného voliče už podruhé ovlivnit?
Z důvodů, o kterých jsem mluvil, si myslím, že vliv na voliče by byl mnohem menší než posledně. Ostatně opakovaný vtip přestává být vtipem. To si jistě uvědomují i lidé, kteří v tom byli namočeni v roce 2006.
Jak volby ovlivní ony malé strany, které vznikly po pádu koaliční vlády?
Už jsem naznačil, že malé strany jsou jenom odnože, které vznikly naklonováním ODS. Po volbách se budou snažit vytvořit koaliční vládu složenou ze tří či čtyř stran (ODS, TOP 09, VV, Zemanovci), která bude chtít pokračovat v asociální politice ODS jinými, spíše tvrdšími prostředky. Na výsledku voleb a na poměru sil mezi pravicí a levicí tedy bude tentokrát záležet ještě více než kdykoliv jindy.
Co říkáte propadu zelených a přesunu voličského zájmu na stranu Věcí veřejných?
Zelení se prezentovali jako strana ekologická. To znamená, že by neměli mít rádi věci na jedno použití, tedy věci, které se po jediném použití odhazují. Přitom zeleným úplně uniklo, že oni sami posloužili jen jako strana na jedno použití. Byli dobří jenom k tomu, aby překlenuli období mezi úpadkem Rumlovy Unie svobody a zrodem TOP 09. Není náhodné, že Ruml byl před nedávnem přijat za nového člena Strany zelených a Schwarzenberg naopak přešel plynule od zelených k TOP 09. Je to jen štafeta, kterou si předávají ti, kdo se snaží odchytit pravicové voliče, kteří nemají z různých důvodů důvěru k ODS.
Paroubek stále torpéduje jednotu levice neustálým opakováním závaznosti Bohumínského usnesení. Jde, podle vás, o předvolební rétoriku nebo o veřejně vyslovenou nabídku ke spolupráci s pravicovými stranami, především s ODS?
Domnívám se, že Paroubek je tlačen do této pozice antikomunistickým křídlem v sociální demokracii. Jde o lidi, ke kterým se minulá KSČ nezachovala dobře, a oni dnes povyšují svoji osobní újmu nad zájem levicové solidarity, který je stále naléhavější. Nemohu jim to vyčítat, ale nemohu je za to ani obdivovat. Lze je jen politovat a spolu s nimi koneckonců i nás ostatní, protože na nejednotnost levice doplatíme všichni.
Na druhou stranu se nedomnívám, že by Paroubek svolil k velké koalici. Pokud by se velká koalice ODS-ČSSD prosadila, jsem přesvědčen, že by to bylo bez Paroubka. Bylo by zajímavé sledovat, kdo z jeho blízkých by tuto roli na sebe vzal. V každém případě by došlo k něčemu, před čím by bledly i Melčákovy »zásluhy«. Pro sociální demokracii by to bylo osudové.
Jak mohou volby ovlivnit takové »volby na nečisto« nebo šoty o přesvědčování báby či další útoky na starší spoluobčany?
Myslím, že to volby nijak zvlášť neovlivní. Těch pár mladých, kteří by k volbám nešli a nyní půjdou volit proti »starým levičákům«, bude bohatě vyváženo lidmi, kteří se naopak rozhodnou k volbám jít proto, že je tyto nevkusné předvolební masáže urážejí. Nevylučuji, že to přivede k levicové volbě i část mladých, protože mladí nejsou zdaleka tak jednoduší až slaboduší jako ti, kdo tyto urážlivé předvolební scénky inscenují.
V kterém volebním programu jste našel nejvíce populismu?
V míře populismu dnes vzácně vyrovnaně soupeří ODS a TOP 09. Tvrdí lidem, že jedině ony je dokáží vyvést ze zadlužení. Prý nás teď už konečně čeká prosperita, pokud se razantně uskrovníme. Apel na prosperitu je populistický, důraz na uskrovnění je hloupý. Uskrovňovat se podle pravice mají ti, kterým prosperita ani na okamžik nehrozila. Proč by se k prosperitě měli dopracovat pokračováním ve své askezi, to nám pravice nevysvětlí. Žádné uskrovnění pro ty, kteří už ve velké prosperitě žijí (jedná se o jedno až pět procent našeho obyvatelstva), ve svých programech pravicové strany nemají.
Uvedu ještě jeden případ hlouposti pravicového populismu. Na plakátech ODS se dočteme, že levice přivede tuto zemi k bankrotu svou rozhazovačností. Zároveň se na jiných plakátech téže strany dovídáme, že levice lidi obelhává a své sliby nesplní. Pokud by modří agitátoři aspoň trochu uvažovali, zjistili by, že obojí naráz není možné. Oni si tím ale hlavu nelámou.
Vím, že nerad předpovídáte, ale kdybyste přece jen nějaký názor vyslovil, jak podle vás mohou dopadnout tyto volby?
Pozice většiny stran je mnohem labilnější než v minulých volbách. Nikdo dnes neví, jak to dopadne. Zatím to spíše vypadá, že ve sněmovně bude více stran, než na kolik jsme zvyklí. Ale kolik jich bude a která s kolika procenty, to skutečně nejde odhadnout. Klíčové bude, o kolik se ODS propadne v Praze a v kolika krajích propadnou zelení, zemanovci a lidovci. Nedovedu si představit, že rovnováha mezi levicí (dvě strany) a pravicí (všechny ostatní) by se nějak výrazněji vychýlila od patové situace, kterou známe z minulých voleb.
15. května 2010, Jaroslav KOJZAR, Haló noviny
